Unikátní dokumenty
Od roku 1212 po současnost
ZLATÁ BULA SICILSKÁ (1212) • MAGNA CHARTA LIBERTATUM, PRVNÍ VELKÁ LISTINA PRÁV A SVOBOD, (1215) • JIŘÍ Z PODĚBRAD A JEHO SMLOUVA O NASTOLENÍ MÍRU V CELÉM KŘESŤANSTVU (1464) • DEKLARACE NEZÁVISLOSTI USA (1776) • DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA, LA DÉCLARATION DES DROITS DE L'HOMME ET DU CITOYEN (1789) • MÝM NÁRODŮM (1914) • CHARTA OSN (1945) • VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV (1948)
» Vybrané dokumenty z naší historie (od Břetislavových Dekret 1039 po současnost)
Zlatá bula sicilská (1212)
Tento známý dekret Privilegium Fridricha II. (Rogera) Sicilského potvrzuje platnost volby českého krále a vymezují se jeho práva a povinnosti. To znamená, že ustanovil každého dalšího nástupce po Přemyslu Otakaru I. automaticky králem. Nešlo tedy jen o dědičnost titulu, ale o každého zvoleného nástupce českými pány. Dále pak české království mělo autonomní hlas při rozhodování v rámci Svaté říše římské.
MAGNA CHARTA LIBERTATUM (1215)
První velká listina práv a svobod (česky, anglicky, latinsky)
Magna charta libertatum, nebo také Velká listina práv a svobod, je anglický právní dokument původně vydaný roku 1215. Byl to první dokument omezující pravomoci panovníka vůči jeho poddaným na základě zákona.
Král Jiří byl jedním z prvých evropských vladařů, jenž důsledně vedl boj proti papežskému universalismu a budoval národní stát nikoliv na církevních, nýbrž na světských základech. Tím proráželo České království cestu k budoucnosti států osvobozených či osvobozujících se od církevního vlivu a spočívajících na principech národních.
DEKLARACE NEZÁVISLOSTI USA (1976)
» Deklarace nezávislosti je dokument, kterým Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a kterým ospravedlnilo své konání. » Deklarace byla ratifikována Kontinentálním Kongresem 4. července 1776.
» Tento den je dnes ve Spojených státech amerických slaven jako Den Nezávislosti.
DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA
A OBČANA
LA DÉCLARATION DES DROITS
DE L'HOMME ET DU CITOYEN (1789)
Deklarace práv člověka a občana (francouzsky: La Déclaration des droits de l'homme et du citoyen) byla vydána 26. srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním a představovala první krok k vytvoření první francouzské ústavy. Deklarace obsahovala sedmnáct bodů, které výrazně ovlivnily pojetí evropského nahlížení na tato práva.
Mým národům
Vyhlášení válečného stavu se Srbskem (28. 7. 1914)
Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:
Milý hrabě Stürgkhu
Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.
V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.
V Lázních Išlu, dne 28. července 1914
František Josef v. r. Stürgkh v. r.
Charta OSN (1945)
Charta Spojených národů, zakládající statut Organizace spojených národů, byla přijata 26. června 1945 na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku padesáti zakládajícími státy.
Stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů - od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.
Všeobecná deklarace lidských práv (1948)
Dne 10. prosince 1948 byla v Paříži přijata valným shromážděním OSN Všeobecná deklarace lidských práv, " společný ideál, o jehož dosažení by měly usilovat všechny národy". Tento text ve třiceti článcích shrnuje a vyjmenovává nepromlčitelná práva všech členů lidského společenství.