Vybrané dokumenty z naší historie

Od Břetislavových dekret (1039) až po současnost ...

1039 - Břetislavova dekreta

Informace z Wikipedie: "Břetislavova dekreta je soubor právních předpisů, který v roce 1039 nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I. Jedná se o nejstarší českou právní památku a významný historický pramen, který poskytuje významné informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. Dekreta směřovala k tomu, aby v zemi zmizely všechny pohanské zvyky, které se mezi křesťanským obyvatelstvem udržely z pohanských dob. Proto se podle těchto dekret přísně zakročovalo proti všem pohanským zvyklostem mezi lidem, proti pohanským věrám, pověrám i kouzlům, jež se přes všechna pronásledování a tresty stále mísily do křesťanské víry."

1212 - Zlatá bulla sicilská 

Informace z Wikipedie : Zlatá bula sicilská

"Zlatá bula sicilská je souborem tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny, resp. listin, je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi a tím i říšským typářem Fridrich II. na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval.!"
Listiny, které v Basileji pro (budoucího císaře) Fridricha II. sepsal notář Jindřich z Pairis a které tvoří logický celek. Listina druhá je adresována Přemyslu Otakaru I. a třetí jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi, moravskému markraběti. Obsahem obou je věnování statků a zboží. 

1348 - Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze - český text

Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou té věci paměť.

Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo ozdobeno množstvím učených mužů. ...

1409 - Dekret kutnohorský 

Citace z Wikipedie :" Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. "Národy" na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuelně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity."

1415 - Páni Čeští a Morawští ...

Páni Čeští a Morawští, hojně w Praze i we krajích shromáždění, osmerým w táž slowa wyhotoweným psaním a přiwěšením 452 pečetí, horliwě domlauwají Otcům zboru Konstanského pro upáleni M. Jana z Husince a wězení M. Jeronyma z Prahy.

https://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm

W Praze (i jinde), 1415, 2 Sept. sl. (Ze sauwěkého překladu [Psaní toto, půwodně latině psané, tištěno w témž jazyku několikráte w aktách zboru Konstanského. Srw. Časopis Česk. Museum. 1834, str. 325-334.])

List pánuow Českých a Morawských do Konstancie.

Najpoctiwějším w Kristu otcóm a pánóm, panóm kardinálóm, patriarchóm, arcibiskupóm, biskupóm, legátóm, doktoróm, mistróm i wšemu zboru Konstanskému:

1423 - Listy Jana Žižky - Žižkův vojenský řád
1423 - Listy Jana Žižky - Žižkův vojenský řád

1423 - Listy Jana Žižky - Žižkův vojenský řád

 Žižkův vojenský řád byl soupis pravidel a ustanovení, podle kterých se měla řídit husitská polní vojska. Vznikl roku 1423 krátce po bitvě u Hořic.

Z webu Husitství.cz : ...My, Jan bratr Žižka z Kalichu, Jan Roháč z Dubé ... atd. hejtmané, páni, rytíři, panoše, purgmistři, konšelé i všecky obce panské, rytířské, panošské, městské, žádných nevyměňujíce ani vymlouvajíce;
my všichni svrchupsaní ke všem i všech prosíme, řádně napomínajíce přikazujeme i chcme tomu, aby řádné poslušenstvi bylo; nebo skrze neposlušenství a neřádné vejtržky veliké škody i jsme brávali na bratřích i na statcích a hanbu často od nepřátel Božích a našich trpěli. Již s pomoci Boží a vaší i všech věrných míníce se toho vystříci těmito obyčeji:

Nejprvé, když bychom chtěli vytrhnúti z města kterého, neboli kde se hnouti chtěli z miesta, kdež bychom polem leželi, aby nižádný napřed nejezdil k městu ani šel, aniž se vezl, sobě místa aneb hospody zastávat, ani se kde polem klad bez dopuštění a rozkázaní města jmenovaného od jmenovaných starších hejtmanuov, kteříž na to a k tomu vydáni a jmenováni budou. A jestliže by se kdo jinde položil a vytrhl neboli postavil bez rozkázaní těch staršich, chtěli bychom pomstiti a popraviti nad nim i nad takovým, i k jeho statku i k jeho hrdlu, jakožto k neposlušným, buď kdož buď, kteréhožkoli řádu, žádných osob nevynímajíce ...
Více zde: https://zskaznejov.webnode.cz/products/a1423-listy-jana-zizky-zizkuv-vojensky-rad/

1464 - JIŘÍ Z PODĚBRAD A JEHO SMLOUVA O NASTOLENÍ MÍRU V CELÉM KŘESŤANSTVU

Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu Jiříka z Poděbrad
Ve jménům Pána našeho Ježíše Krista. My ABC známo činíme všem i každému zvláště na věčnou paměť: Když pročítáme spisy starých dějepisců, zjišťujeme, že křesťanství bylo kdysi ve velkém rozkvětu a lidmi i majetkem požehnané, tak do délky a šířky rozlehlé, že v jeho lůně bylo zahrnuto sto sedmnáct přebohatých království, že ze sebe vydalo také tolik lidí, že na velmi dlouhý čas si podmanilo velkou část pohanstva spolu s hrobem Páně; a nebylo tenkrát na celém světě národa, který by se odvážil znepokojovati vládu křesťanů. Avšak všichni víme, jak je dnes rozervané, zničené, ubohé a všeho bývalého lesku a nádhery zbavené. Vždyť v samém křesťanství došlo před krátkou dobou k takové změně, že kdyby kdo ze starých králů, knížat či velmožů vstal teď z mrtvých a navštívil křesťanské země, nepoznal by ani svou zemi vlastní. Proradný totiž Mohamed, když téměř celý svět byl mocný svatostí křesťanského náboženství, svedl s cesty nejprve nepatrný národ Arabů; když se však opomnělo čeliti jeho prvním pokusům, získal si postupně takové množství zbloudilých lidí, že podrobil své moci velmi rozsáhlé kraje Afriky, jakož i Asie a podnítil je k nejhanebnější zradě ... 

1609 - Majestát Rudolfa II.
na náboženské svobody
 

Informace z Wikipedie - Majestát na náboženskou svobodu (obvykle známý jako Rudolfův Majestát) byla listina vydaná Rudolfem II. 9. července 1609. Tato listina potvrzovala svobodu náboženství v Českém království. Zároveň potvrzovala Českou konfesi, kterou jeho otec Maxmilián II. slíbil pouze ústně, a to v roce 1576.Podle Majestátu nikdo nesměl být nucen ke katolickému ani jinému vyznání. Platil pro královská města, šlechtu i poddané. Listina byla zanesena do zemských desek jako platný zákon.

"I chtíce My tomu, aby v tomto království mezi všemi třemi stavy, jakož s stranou pod jednou, tak i často dotčenou stranou pod obojí, všemi věrnými a milými poddanými Našimi, nyní i na budoucí časy všelijaká láska, svornost, pokoj a dobré srozumění k vzdělání a zachování obecného dobrého pokoje zůstávati, každá strana náboženství své, v kterémž se spasení svého důvěřuje, volně a svobodně bez utiskování a všech překážek jedni druhým provozovati mohla ..."

"Předně jakož prve to zřízením zemským A.32, utvrzeno jest, co se víry dotýče, pod jednou spůsobou a pod oběma, aby se neutiskovali, než spolu byli za jednoho člověka jako dobří přátelé, též strana strany aby nehaněla, to se při témž zřízení zemském v témž artikuli zouplna zůstavuje, a tím sobě oboje strany na budoucí časy zavázány jsou a býti mají, pod pokutami, týmž zřízením zemským vyměřenými".
Více zde 

1781 - Patent o zrušení nevolnictví

Josef II. Habsburský, císař Svaté říše římské a nekorunovaný český král vydal 1. listopadu 1781 patent o zrušení nevolnictví, kterým zbavoval poddané přímé závislosti na vrchnosti. Podle patentu se mohli poddaní svobodně odstěhovat bez souhlasu majitele panství, svobodně uzavírat manželství, svobodně nakládat se svým majetkem (prodávat jej či zadlužovat) nebo svobodně vybírat povolání pro své potomky. Dříve v podobných situacích potřebovali výhradní souhlas majitele panství, k němuž "náleželi".
Více zde

Z Patentu: "Patent císaře Josefa II. z 1. listopadu 1781, kterým zrušeno jest nevolnictví, jinak člověčenství aneb tělesná poddanost.

My Josef Druhý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách etc., arcikníže rakouské, kníže burgundské a lotarynské etc.

Vzkazujeme společným našim věrno nejposlušnějším stavům, vrchnostenským ouředníkům, rychtářům, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Moravě a v Slezsku, naši zemoknížecímilost, a dáváme vám tuto nejmilostivěji k vyrozumění:

Poněvadž jsme rozvážili, že vyhlazení a vyzdvižení tělesné poddanosti neb člověčenství a uvedení mírné, dle případu našich rakouských dědičných zemí spořádané poddanosti, k zvelebení vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k přičindlivému vyhledávání užitku velmi prospěšné jest, a že se taková proměna s zdravým (sic) rozumem, tak taky s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli tělesnou poddanost nebo člověčenství hned od této chvíle zcela vyzdvihnouti, místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy gruntovním vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo k nejbedlivějšímu zachování příkazně předepsati: ..."

Více zde

1914 - Mým národům - vyhlášení válečného stavu se Srbskem (1. světová válka)

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydati tento Nejvyšší vlastnoruční spis a manifest:

Milý hrabě Stürgkhu

Vidělo se Mi, naříditi ministru Mého domu a věcí zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.

V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se Svoje milované národy. Nařizuji vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.

V Lázních Išlu, dne 28. července 1914

František Josef v. r.                                         Stürgkh v. r.

Mým národům!

"Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.

V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.

Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci k zabezpěčení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče ... "

Více zde

1918 - Pittsburská dohoda

Česko-Slovenská Dohoda, uzavretá v Pittsburghu. Pa., dňa 30. mája 1918.

Predstavitelia slovenských a českých organisácií vo Spoj. Štátoch, Slovenskej Ligy, Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti predsedu Česko-Slovenskej Národnej Rady profesora Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o našich posavádnych programových prejavoch a usniesli sa nasledovne:

  • Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých Zemí a Slovenska.
  • Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svoj snem a svoje súdy.
  • Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec.
  • Česko-slovenský štát bude republikou. Jeho Konštitúcia bude demokratická.
  • Organisácia spolupráce Čechov a Slovákov vo Spojených Štátoch bude podľa potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená.
  • Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom.

    Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgaš, rev. Ján Kubašek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. L. Fisher, B. Simek, J. J. Zamrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš, rev. Inncent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessaz, Karlovský, rev. Pavel Šiška, J. A. Ferenčík

Více zde

1918 - Prohlášení československé samostatnosti

18. října 1918 bylo v Paříži vydáno Prohlášení československé samostatnosti

Toto prohlášení podepsali :

Profesor T.G.Masaryk, předseda ministerské rady a ministr financí
Dr. Eduard Beneš, ministr zahraničních záležitostí a ministr vnitra
Gen. Dr. Milan Štefánik, ministr národní obrany
Více zde

1918 - 1. schůze
Národního shromáždění československého

kompletní záznam

Čtvrtek 14. listopadu 1918

Schůze zahájena v 11 hod. 40 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Dr. Kramář.

Zapisovatel: Člen N. S. Luděk Pik; pak větší počet členů N. S.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Jaroslav Haasz, tajemník sněm., zástupce jeho JUDr. Jindř. Šafařovič.

Dr. Kramář (zvoní): Slavné národní shromáždění! Z příkazu Národního výboru zahajuji Národní shromáždění. Nám všem dmou se prsa radostí, hrdostí a pýchou nade vším, co v hrozné válce dokázal náš národ. Od první chvíle, kdy rozpoutala se lítice válečná, věřil a doufal, že nyní konečně dojíti musí své svobody a samostatnosti. Hrdinou války byl náš československý lid. Ať bylo nejhůře, nezmalátněl, nedal se zlákati ani sliby, ani zastrašiti hrozbami a ačkoliv tak úžasně trpěl hladem, zimou a nedostatkem, stál pevně a nezlomně a s tou železnou vůlí, neznající kompromissů, vedl politiku českou na cesty vítězné!

Nebylo nikdy vzácnější jednotnosti vůle veškerého českého lidu ve všech jeho vrstvách! A tato skálopevná, nezdolná vůle národa byla zázračným kouzlem, které naše hrdiny ve vojsku československém pobouzelo k tak bezpříkladnému heroismu, před kterým sklání se celý svět v němém údivu! Šli radostně v boj, ač věděli, co je čeká, nebáli se šibenice, která je očekávala, když padli do rukou těch které s celou duší nenáviděli za staletou porobu svého národa, za všecka muka a všecky útrapy, které vytrpěl po staletí český národ. A na popravu šli hrdě, nezlomně, se vzpomínkou na drahou vlast, kterou viděli již svobodnou a šťastnou v poslední chvíli svého mučednictví ...

1938 - Mnichovská dohoda
 s dodatky a prohlášeními

Zdroj : https://www.fronta.cz/dokument/mnichovska-dohoda

Dohoda uzavřená mezi Německem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií v Mnichově 29. září 1938

Mnichov 29. září 1938

Německo, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se zřetelem k dohodě, jíž už bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě docíleno, na těchto podmínkách a modalitách tohoto odstoupení a na opatřeních z něho vyplývajících a prohlašují, že jsou jednotlivě odpovědné za zajištění kroků nutných k jeho zabezpečení.

1. Vyklizení začne 1. října.

2. Spojené království, Francie a Itálie ujednávají, že se vyklizení území provede do 10. října, a to bez zničení jakýchkoli existujících zařízení, a že je československá vláda odpovědná za to, že se vyklizení provede bez poškození uvedených zařízení.

Více zde: https://zskaznejov.webnode.cz/products/a1938-mnichovska-dohoda-s-dodatky-a-prohlasenimi

 Dva tisíce slov.
Ludvík Vaculík (1968)

Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly další špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí a filosofického vzdělání, kdyby aspoň měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími.

celý text

1977 - Prohlášení Charty 77

Dne 13.10.1976 byly ve Sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněny "Mezinárodní pakt o občanských a politických právech" a "Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech", které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit.

Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu rozvoji naší společnosti. Vítáme proto, že Československá socialistická republika k těmto paktům přistoupila.

Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím - bohužel - jen na papíře.


Více zde: https://zskaznejov.webnode.cz/products/a1938-mnichovska-dohoda-s-dodatky-a-prohlasenimi


Dříve narození zde najdou trochu zajímavých informací nejen pro seniory
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky